Hýl rudý
Carpodacus erythrinus

Když se řekne hýl, většinou si představíme hýla obecného, který u nás také přezimuje a poměrně často může navštěvovat naše zahrady a krmítka. Hýl rudý je ovšem pták s úplně jinými návyky. V Česku se s ním můžeme setkat až od druhé poloviny května a odlétá už koncem července. Jeho pozdní přílet a brzký odlet je způsoben zimovištěm, které se nachází až v Indii. Jeho zpěv je poměrně krátký, monotonní, ale přesto krásný. 

Jespák křivozobý
Calidris ferruginea

Jespáci křivozobí se u nás zastavují především v době tahu, ovšem letos se jich v ČR objevilo obrovské množství. Jednou jsem toho byl sám svědkem, a to na vodní nádrži Nechranice, kde se jich na "pláži" krmilo všehovšudy 19 společně s jespáky obecnými a kulíky písečnými.  

Cvrčilka zelená
Locustella naevia

Přítomnost cvrčilky prostě nelze přeslechnout. Člověk si až říká, kdy se během zpěvu nadechnou, ale ptáci to mají dobře zařízené. Když jsem byl na lokalitě, kde zpívalo šest cvrčilek na jednou, byl to docela rachot a dlouho potom mi ještě cvrčelo v uších. 

Králíček ohnivý
Regulus ignicapilla

Prvního máje jsem si udělal krátkou procházku poblíž obory, kde na mě čekalo překvapení. Najednou jsem zaslechl tohoto krasavce - králíčka ohnivého. A měl jsem štěstí, předváděl se mi v plné parádě. Je to čipera, a tak bylo třeba trpělivosti z obou stran.

Skorec vodní
Cinclus cinclus

Skorec vodní je jeden z našich prvních zpěváků, ač to tak nevypadá patří do stejné skupiny jako třeba vrabci. Je výjimečný také svými plaveckými schopnostmi nebo hnízdem, které staví těsně nad vodou a jsou schopni ho využívat po dlouhá léta. 

Jespák bojovný
Calidris pugnax

Při jarním průtahu jespáků bojovných jsem narazil na tyto čtyři jedince, kteří se zastavili na rybníce, kde bych je vůbec nečekal. Rybník zůstal téměř vypuštěný, a to se "bojovníkům" a dalším bahňákům zalíbilo. Jespáci bojovní jsou nejkrásnější v době toku, ale pouze samci aby zaujali samičky a odradili soka. V tuto dobu jsou však docela nevýrazní, i když přesto krásní. 

Kulíšek nejmenší
Glaucidium passerinum

Sovy začínají tokat, a tak jsem si nemohl odpustit tohoto krasavce. I přes to, že se kulíšek pyšní titulem nejmenší sova evropy, je to sova jak má být. Se svou velikostí vypaseného vrabce dokáže ulovit kořist větší než je on sám.

Morčák velký
Mergus merganser

Tyto krásné potápivé kachny se mi podařilo natočit během zimního sčítání vodního ptactva na řece Vltavě. Jsou velmi dobře přizpůsobení lovení pod vodou, a tak když letí, připomínají spíše raketu než ptáka. V zimě morčáci velcí navštěvují naše vody v největších počtech, a mnohdy se mezi nimi objeví i hoholi severní - jako zde.

Stehlík obecný
Carduelis carduelis

Stehlík, myslím, že není třeba ho nějak představovat. Jejich štěbetání nejde přeslechnout a díky tomu jsem si po chvíli všiml hnízda, na kterém seděli mladí ptáci. Nakonec jsem se během celého víkendu neustále vracel k jejich natáčení, přestože ptáčata na hnízdě nebyla pro kameru dost viditelná. 

Kalous ušatý
Asio otus

Začala doba, kdy se kalousové ušatí začínají objevovat ve větších počtech pohromadě. Dost často se zdržují i na sídlištích ve městech. Jednu takovou lokalitu jsem si vytipoval. Místo, které kalousi navštěvují pravidelně. Tak jsem to tedy zkusil a opravdu... byli tam.

Pisila čáponohá
Himantopus himantopus

Tímto videem jsem se tak trochu vrátil k začátku letošního léta. Slunce při mé návštěvě začalo házet zlatavé paprsky a nade mnou se rozkřičely na první pohled poněkud vtipně vyhlížející ptáci. Bylo to mé první setkání s těmito krásnými ptáky s pisilami čáponohými. Přistály přede mnou a nerušeně se krmily společně s jinými bahňáky. 

Bekasina otavní
Gallinago gallinago

Začátek září patřil bahňákům, a tak jsem si nemohl odpustit přidat, i když trochu opožděně, jeden druh z této zajímavé skupiny ptáků - bekasinu otavní. Když se mi dohromady asi patnáct bekasin krmilo přímo před kamerou, byl jsem v ráji. Záběry bohužel trochu kazily ne moc dobré podmínky pro natáčení, ale i přes to z toho něco je.

Rákosník proužkovaný
Acrocephalus schoenobaenus

Když jsem přicházel ke Knížecímu rybníku, z rákosí vedle mě se ozýval jeden z našich nejrozšířenějších rákosinných pěvců. Rákosník proužkovaný je také na první pohled nejlépe určitelný ze všech našich rákosníků, ostatní druhy je ve většině případů potřeba rozeznat podle hlasu. Když budete kdekoliv u rybníka, můžete se pokusit rákosníka ve své blízkosti určit ať už podle vzhledu nebo zpěvu. 

Vlha pestrá
Merops apiaster

Snad nejkrásnějšího ptáka u nás jsem viděl v jedné malé pískovně, kterou zdobilo staré snad i ohořelé auto. Zajímalo by mě přemýšlení člověka nebo lidí co to udělali... ale zpět k vlze. Patří do řádu srostloprstých. U nás tuto skupinu tvoří společně s mandelíky a ledňáčky. Myslím, že mi dáte za pravdu, když řeknu, že celá tato skupina opravdu stojí za to. 

Sýkora uhelníček
Periparus ater

Sýkory jsou velice známé, a tak jsem vytvořil alespoň krátké video o jejich hnízdění, abych přiblížil konkrétně sýkoru uhelníčka ještě o trochu více. Hnízdo měli mezi kameny ve staré zdi jedné zříceniny a lidmi se to v okolí doslova hemžilo. 

Strakapoud prostřední
Dendrocopos medius

Jednou jsem měl štěstí na tohoto ptáka, zatímco jeho bratránek strakapoud velký je nejspíš nejčastější datlovitý pták v ČR, u strakapouda prostředního je to jiné a zas tak často se nevidí. Nejčastěji ho lze nalézt v dubových hájích nebo parcích, tutová lokalita jsou i Vrbenské rybníky, kde byl právě tento pár natočen jak krmí již skoro vzrostlé mládě.

Kvakoš noční
Nycticorax nycticorax

Kvakoš noční vypadá na první pohled jako malá volavka popelavá, ale v podstatě to tak i je, protože patří do čeledi volavkovitých. 

Špaček obecný
Sturnus vulgaris

Tento pták je dobře známí úplně všem, ale málokdo ho má v lásce. Špaček obecný sice loupí ovoce na stromech nebo keřích, ale já se ho i přesto pokusím tímto videem představit z jeho světlé stránky.

Polák velký
Aythya ferina

Polák velký patří mezi naše nejčastější kachny. U samce je převážná část těla bílá a hlava zrzavá, zatímco samice jsou podobně zbarvené jako samice kachny divoké.

Strnad rákosní

Hodina prodírání se v rákosí byla zajímavá, ale o to zajímavější byla, když najednou zničeho nic z rákosí vyletí strnad rákosní. I když je to vcelku častý obyvatel rákosinných porostů, vždycky mě potěší ho alespoň na chvíli zahlédnout. 

Moudivláček lužní

Remiz pendulinus

Moudivláček lužní je opravdový zázrak přírody, protože jeho stavitelské schopnosti jsou až neuvěřitelné. Zdržuje se v okolí rybníků, kde se prodírá v chmýří orobince, aby našel potravu - drobný hmyz. Na tomto videu sice není vidět jeho neuvěřitelné hnízdo, ale jak se krmí, bude vidět docela pěkně.